Filosofie poradenské praxe

(Soukromé spec. pedagogické – logopedické poradny)

Každé dítě je speciální ve smyslu jedinečné, každé dítě má proto své speciální potřeby.

Podstatou mé poradenské praxe je tzv. „filosofie souvislostí“.

• Terapie vychází vždy z celkové osobnosti dítěte. Je důležité poznat dítě s jeho dispozicemi, sledovat jeho „životní příběh“, přijmout  a respektovat jej. Vytvoření vzájemné důvěry, tolerance a emocionálního napojení je prvotním předpokladem úspěšné spolupráce.
• Základním „stavebním kamenem“ vývoje všeho živého tj. i člověka, je dech a pohyb. Obě tyto složky jsou v současné době opomíjené.
  Správné dýchání
  - se podílí na správném držení těla
  - okysličuje organizmus včetně mozku, následkem je lepší soustředěnost, větší vitalita, více energie
  -  řeč (artikulace hlásek) vzniká na výdechovém proudu vzduchu
  Pohyb
  - pokud dítě nezvládá pohyby velkých svalových skupin (tzv.hrubá motorika) ve smyslu koordinace jen obtížně může zvládnout pohyby drobných svalů ruky (úchop tužky) i mluvidel (artikulace)
  - pokud dítě nezvládá nápodobu pohybů těla, končetin, obtížně zvládne nápodobu motoriky rtů, jazyka (tzv.oromotorika) nutných pro správnou výslovnost
  - pokud se dítě neorientuje na svém těle – obtížně se orientuje v prostoru kolem sebe
  - v oblasti rovnováhy platí: rovnováha těla = rovnováha duše (mysli)
• Komplexní zhodnocení všech složek osobnosti dítěte umožní komplexní rozvoj – nezaměřuji se pouze na vadnou výslovnost či narušenou komunikační schopnost, ale s ohledem na potřeby dítěte rozvíjíme motoriku, sluchové a zrakové vnímání, prostorovou orientaci, paměť, pozornost atd.
  Logopedie není „dril“ hlásek u zrcadla!

Terapie probíhá formou hry. Hra vzbuzuje zájem, prohlubuje motivaci. Emocionální prožitky usnadňují učení a posilují snahu dítěte i soustředění. Úspěch zpětně posiluje sebehodnocení dítěte.

Vývoj každého jedince lze charakterizovat jako zákonitý proces posloupně na sebe navazujících vývojových fází, které nelze libovolně zaměňovat. Je to proces celistvý – zahrnuje složky somatické, psychické i sociální. Nebývá zcela plynulý a rovnoměrný a je vždy individuálně specifický.
Vývoj nepodléhá žádným módním výstřelkům, krátkozrakým pokusům a změnám v oblasti výchovy a vzdělávání.

Proto posloupnost, celistvost a smysluplnost terapie individuálně uzpůsobené potřebám dítěte zajišťuje radostný a úspěšný postup k cíli.

Tuto filosofii předávám též svým kolegyním v rámci své lektorské činnosti.

PhDr. Kholová Z.